Leden 2012

Poezie - Nemoc

7. ledna 2012 v 18:12 | Realiz ©

Poezie - Nemoc

(články jsou chráněny autorským právem)

Dere se do morku kostí,
v tvém těle se rychle zhostí.
A sil pije ti čím dál víc,
chce aby si byla troska a víc nic.

Slzy v očích a bolestí zmučená tvář,
nevídím na konci tunelu světlou to zář.
Teploměr rekordy trhá,
snad krev vře ti v žilách,
k zemi se potácíš v posledních silách.

A rty tvé potřebují vodu,
jako jabloň dává svému plodu.
A tabletky malé, smějící se na tebe,
tvou nemoc zničí a ty radostí bez sebe.

Však cesta teprv začínaje,
bolest drásá a snad krev saje.
Bledé líce, prosící oči,
ať nemoc přestane,
snad z tebe skočí.

Ruce se ti třesou,
čaj k ústům přikládáš,
tvé tělo už napůl ovládáš
a to se dobré zprávy nesou.

Však nemoc se nehodlá vzdáti
a tvé tělo se opět k zemi klátí.
Kolena se podlomila,
čaj si na zem upustila
a nemoc ti řekla: "Stůj!"
"Ty si má kořist, ty lov můj."

A zase zase sténání,
potichoučké plakání
a těla to strádání.
Však vzchopit se musíš zpět na nohy,
bojovat, bojovat, na životy nejsou zálohy.
Ale ty poslední síly pobereš,
snad se s tou nemocí k vítězství popereš.


>> Realiz, 7.1.2012, v 18:07