Povídka - O hrochovi, který spadl do studny

8. prosince 2011 v 18:17 | Realiz ©

Nelekejte se prosím, je to práce asi z páté třídy. Povídáte si co to je téma? Hold takové nám jej učitelka zadala, a tak se muselo psát. Je to kratičká povídka, vytvořená asi během 5 minut. Doufám, že vás to hned neodstraší... :-)

O hrochovi, který spadl do studny

(článek je chráněn autorským právem)


V africkém jezeře žil hroch Mahhu. Bylo to líné zvíře, které většinu času proleželo v mělké vodě.
Jednoho dne, když savanu zasáhla velká horka jezero pomalu, ale jistě vysychalo. Zvířata se už připravovala na dlouhou pouť za vodou. I Mahhovi brzy vyschlo v hrdle, takže se též vydal na vyčerpávající cestu. Dlouhá sucha zakládala požáry a mnoho zvířat putování nepřežilo. Gepardi, antilopy, zebry a lvi marně čekali na děšťové kapky. Mahhu se sotva plazil po zpustošené krajině. Míjel uhynulá těla na kterých s pochutnávali mrchožraví supi. ,,Kap." jen tady kapka ukápla.Kapka jménem slza.
Mladý hroch neznal zkázu, smrt a plameny šlehající vysoko do vzduchu. Myslel si, že začala apokalypsa. Savanou se ozývaly zvuky, které se zařezávaly hluboko do srdce. Hyeny volaly o pomoc svým dlouhým kňučením, lvi hlasitým řevem a surikaty vysokým pištěním. Bylo to jako requiem. Řezné rány v srdci zůstaly v podobě velkých jizev.
Neviděl nic-jen černo, zvuky utichly a hroch se potácel k zemi. ,,Musím vstát!" rozkazoval sám sobě, ale nejde to byl natolik sláb.Dodal si kuráž a popošel ještě několik metrů. Pak již usíná nectí nic jen žár ohně procházejícího kolem něj.
Po probrání byl povrch země pokryt popelem. ,,Já-já žiju." koktá skřípavým hlasem.
Na blízku slyší čvachtání vody. Vstává a vydává se za osvěžujícím zvukem. Jde a hulákání je prokládáno ještě bubnováním.Blíží se k Masájské vesnici.
Hroch zahlédl u chýší studnu. Přidává do své chůze rychlost. Na hýbá se nad studýnku a snaží se dosáhnout na chladivý zázrak-vodu. ,,nejde to!" povídá rozzuřeně. ,,Ale já to dokážu." říká a v okamžiku se přes zídku převalí. ,,Čvách!" padá, ale je mu dobře do té doby než ho začne jeho váha stahovat ke dnu.Ve chvíli kdy se mu potápí i hlava spustí svoje sténání.
Černoši zaslechli hrochovo volání, rychle sestrojili složitou konstrukci s několika kladkami a s její pomocí ho vytáhli. Kolem jednoho hrošíka se sběhla celá vesnice. Lojza s námahou otevírá oči a děti radostně hulákají.
Díky chytrosti afrického kmene, byl zachráněn jeho život.
Mahhu se brzy z toho vzpamatoval. Však místo poděkování, vzal nohy na ramena. Tolik vyvalených a na hrocha upírajících se očí nebylo nic pro něj.
Myslím si, že na toto dobrodružství, při kterém se podíval smrti do očí, určitě nezapomene.


>> Realiz, zveřejněno 8.12.2011, v 18:16

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti na mém blogu?

Ano
Ne

Komentáře

1 sofie-ikara sofie-ikara | Web | 12. prosince 2011 v 21:28 | Reagovat

moc hezké a roztomuilé.ještě,že to ren hroch chudák všechno zvádl.

2 zvirata2222 zvirata2222 | Web | 20. prosince 2011 v 18:38 | Reagovat

máš taky moc pěkný blog a tvé povídky jsou dobré :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama